Svět malých čísel?

Tímto skromným příspěvkem bych rád navázal na dva přechozí články – Svět velkých čísel a Kolik nás letos stál vánoční kapr? Stále totiž jde o stejný princip: věnujme pozornost malým věcem, neboť i ta největší čísla se skládají pouze z mnoha malých čísel.

Proto nás zajímají případy, ve kterých vydáváme peníze za potraviny, ze kterých pak velkou část vyhodíme. Můžeme s tím něco dělat? Upřímně: pokud se rovnou rozhodneme potravinu nekoupit, tak ani moc ne.

Typickým příkladem jsou banány: za dva banány o hmotnosti 320 g zaplatíme 8,32 Kč (při ceně banánu 26 Kč/ kg), ovšem využijeme jen 211 g (přibližně za 5, 50 Kč) a  zůstane nám 109 g banánové slupky za 2,82 Kč, kterou vyhodíme. Procentuálně vyjádřeno: 66 % využijeme, 34 % procent vyhodíme. Řekli bychom, to je toho, necelé tři koruny. Ale při širším pohledu můžeme dovodit, že z jedné tuny banánů sníme 660 kg dužiny a 340 kg slupky vyhodíme = za tunu banánů zaplatíme 26 000 Kč, z toho ovšem vyhodíme zaplacené banánové slupky v ceně 8 840 Kč.

A pojďme dál:
V ČR sníme prý 12,2 kg banánů na osobu ročně, což by znamenalo celkem 122 000 tun. (Přitom do Evropy se například v roce 2020 dovezlo celkem 5,2 milionu tun banánů).
Když zůstaneme u nás, můžeme si lehce spočítat, že jsme za banány v obchodech zaplatili přes tři miliardy korun, přičemž jsme vyhodili banánové slupky za celkem více než miliardu korun.

A to nemluvíme o uhlíkové stopě, která činí 1,28 kg CO2 na 1 kg vypěstovaných a dovezených banánů a o vodní stopě, která je 456 litrů vody na 1 kg vypěstovaných banánů.

A to už nejsou žádná malá čísla…